Advokátní úschovy
Desítky let ignorace lidských tragédií, kterým „systém“ jen přihlížel
Kauza advokátky Sukové a její dcery, které připravili 44 rodin o více než 160 milionů korun není jediným případem zpronevěr uložených peněz klientů v advokátních úschovách.
Podle iniciativy „NE! Advokátní Úschově“ je jednalo o nejméně 20 velkých případů za 25 let, v nichž zmizely stovky milionů – jednou 233, jindy 99, 65, 84, 153 či 157 milionů. Celková škoda přesahuje závratnou jednu miliardu korun (1 000 000 000 Kč).
Leopold Kohr už v roce 1957 ve své knize Rozpad národů říká: „Kdykoli je něco špatně, něco je příliš velké.“
Pokud politici, úředníci a Česká advokátní komora tolerovali desítky let tak obrovský problém, je někde něco obrovsky špatně.
Politici, vedení ČAK a mnozí další se tváří, že jde o selhání jednotlivců, ale zcela zjevně jde o selhání celého systému.
Stát 25 let nekonal, Česká advokátní komora zavírala oči a běžní lidé přicházeli o celoživotní úspory. Kdokoli s minimem empatie si dokáže představit, co to znamená: ztracené bydlení, zhroucené rodiny, zničené zdraví, psychické kolapsy i dokonce fatální důsledky. Za miliardou ukradenou advokáty stojí stovky lidských tragédií.
Jak je možné, že zástupci lidu – zejména v ústavněprávních výborech – už po prvních případech nepřijali kroky k nápravě? Proč ministerstvo spravedlnosti celá léta neřešilo zjevně děravý systém? Proč Česká advokátní komora, která má dohlížet na etiku svého stavu, chránila po celou dobu jen a jen sebe? Proč banky nechránili peníze klientů, které si u nich ukládali advokáti na speciálních účtech určených pro úschovy?
Jejím posláním je vykonávat samosprávu advokacie a tím chránit a garantovat kvalitu právních služeb poskytovaných advokáty.
Nikdo se za více než 20 let jasně a otevřeně nepostavil na stranu poškozených. Až když se ozvali sami poškození a vznikla iniciativa „NE! Advokátní Úschově“, za podpory senátorky Hany Kordové Marvanové, začalo se o problému konečně veřejně mluvit.
Advokátní úschovy: desítky let tichého rozkrádání pod dohledem státu
Nová předsedkyně České advokátní komory (ČAK) Monika Novotná se snaží bagatelizovat problematiku advokátních úschov, seč jí síly stačí.
Jenže.
Když si člověk přečte kauzu advokátky Sukové a její dcery, které dokázaly připravit 44 rodin o více než 160 milionů korun, neví, jestli se má smát, nebo brečet. Jak je možné, že „tohle“ mohlo celé roky procházet? A proč se politici, vedení ČAK a mnozí další tváří, že jde o selhání jednotlivce, když jde zjevně o selhání celého systému?
Zlodějny s razítkem advokáta
Jakmile se do tématu ponoříte hlouběji, zjistíte, že příběh Sukové a spol. není ojedinělým excesem. Podobné případy advokátů, kteří zneužili peníze svých klientů z úschov, se v České republice dějí nejméně čtvrt století. Podle iniciativy „NE! Advokátní Úschově“ (neadvokatniuschove.cz) je jednalo o nejméně 20 velkých případů, v nichž zmizely stovky milionů – jednou 233, jindy 99, 65, 84, 153 či 157 milionů. Celková škoda přesahuje závratnou jednu miliardu korun (1 000 000 000 Kč).
Stát 25 let nekonal, Česká advokátní komora ne přivírala, ale zavírala oči a běžní lidé přicházeli o celoživotní úspory. Kdokoli s minimem empatie si dokáže představit, co to znamená: ztracené bydlení, zhroucené rodiny, zničené zdraví, psychické kolapsy i dokonce fatální důsledky. Za miliardou ukradenou advokáty stojí stovky lidských tragédií.
Takové dlouhodobé okrádání klientů je zcela jednoznačně systémové selhání. O těchto případech věděly stovky lidí – poslanci, senátoři, ministři spravedlnosti, úředníci, policisté, i samotní advokáti z vedení ČAK. A výsledek? Nikdo neudělal nic.
Jak je možné, že zástupci lidu – zejména v ústavněprávních výborech – už po prvních případech nepřijali kroky k nápravě? Proč ministerstvo spravedlnosti celá léta neřešilo zjevně děravý systém? Proč Česká advokátní komora, která má dohlížet na etiku svého stavu, nechránila občany, ale jen a jen sebe? Proč banky nechránili peníze klientů, které si u nich ukládali advokáti na speciálních účtech určených pro úschovy?
Nikdo se za více než 20 let jasně a otevřeně nepostavil na stranu poškozených. Až když se ozvali sami poškození a vznikla iniciativa „NE! Advokátní Úschově“, za podpory senátorky Hany Kordové Marvanové, začalo se o problému konečně veřejně mluvit.
Novela zákona o advokacii – náplast, která je ale opět velmi problematická
Po letech mlčení přišlo konečně ministerstvo spravedlnosti s návrhem novely zákona o advokacii. Parlament ji schválil a prezident podepsal. Novela sice zavedla garanční fond, ale ve skutečnosti přinesla další zcela nedokonalý a byrokratický labyrint.
Jinými slovy – systém, který měl občany chránit, je znovu nastaven hlavně tak, aby chránil advokáty a instituce.
Spravedlnost dostala v této zemi opět obrovsky na frak – a to rozhodně není v pořádku. Zlodějny advokátů se tu děly dlouhá léta – pod dohledem státu, pod dohledem komory, pod dohledem všech, kteří měli zasáhnout. Místo nápravy vznikl další polofunkční systém, který jen zakrývá neschopnost politiků i advokátní samosprávy problém skutečně vyřešit.
Ve spolku LJN jsme se rozhodli, že se této kauze budeme dlouhodobě věnovat.
Chceme, aby se problém advokátních úschov konečně dostal na veřejnost v celé své šíři, protože ani novináři o této problematice neinformují dostatečně podrobně.
Nepůjde ale jen o kritiku. Představíme i návrh systému, jak by mohl vypadat, aby účinně chránil občany před podvodníky a nahradil současný, desítky let špatně nastavený model, který byl sice novelizací v letošním roce zlepšen, ale rozhodně ne natolik, aby se vyrovnal standardům vyspělých demokracií.
Novela zákona o advokacii – náplast, která je ale opět velmi problematická
Po letech mlčení přišlo konečně ministerstvo spravedlnosti s návrhem novely zákona o advokacii. Parlament ji schválil (2025) a prezident podepsal. Novela sice zavedla garanční fond, ale ve skutečnosti přinesla další zcela nedokonalý a byrokratický labyrint.
Prostudovali jsme novelu i Usnesení sněmu ČAK ze dne 3. října 2025 o Garančním fondu České advokátní komory – a podle následujícího soupisu nedostatků je zcela zjevné, že na případné budoucí i bývalé poškozené z minulosti se většinou politiků i ČAK opět nemyslelo. Některé body jsou doslova šokující.
Zásadní problémy novely a garančního fondu:
- Žádná retroaktivita – na náhradu dosáhnou jen poškození z úschov vzniklých až od 1. 1. 2026; všichni dřívější poškození (např. kauzy typu Suková) jsou vyloučeni.
- Vysoká důkazní laťka a podmínky – klient musí doložit pravomocný trestní rozsudek, že škoda není kryta pojištěním, a předložit i přehled již vymožených plnění; bez toho nárok nevznikne. To v praxi znamená léta čekání.
- Nárok jen při řádně nahlášené úschově v EKÚ – pokud advokát úschovu nenahlásil do Elektronické knihy úschov, může mít klient problém nárok vůbec uplatnit (přenáší se riziko pochybení advokáta na klienta).
- Nízké limity na jednu úschovu – stropy 2,5 mil. Kč (obecně) a 5 mil. Kč (kupní cena bytu/domu k bydlení) často nepokrývají reálné ztráty u dnešních transakcí.
- Roční režim výplat + možné krácení – o náhradách se rozhoduje jen 1× ročně a při nedostatku peněz může dojít k poměrnému krácení a přesunu doplatků do dalších let (nejistota okamžité pomoci).
- Celkový strop fondu pouze 150 mil. Kč – po dosažení stropu se odvody pozastavují; to může fond v období více škod rychle vyčerpat.
- Financování jen z poplatků 500 Kč za úschovu – náklad je sice formálně na advokátovi, ale v praxi se přenese na klienta; zároveň ani nový systém neřeší žádné „polštáře“ z úroků či pojištění.
- Není řešeno nakládání s úroky z klientských peněz ani výnosy fondu – žádný mechanismus pro rychlejší a stabilnější financování (na rozdíl od západní praxe).
- Slabá odpovědnost správce – zákon ani usnesení opět neobsahují sankční režim vůči ČAK při chybné nebo zpožděné správě fondu; klient tak nemá jasnou procesní obranu vůči (ne)činnosti správce.
Jinými slovy – systém, který měl občany chránit, je znovu nastaven hlavně tak, aby chránil advokáty a instituce.
V Evropě existují různé garanční nebo kompenzační fondy
Rozdíly jsou ale zásadní: český model (ČAK 2025) skýtá významná rizika pro případné poškozené klienty advokátních úschov. To občané západoevropských zemí mají u fondů své složené finance ochráněné výrazně spolehlivěji.
Asi nejlépe jsou vidět rozdíly v následující tabulce.
Úroky z úschov jdou do miliard = řešení, které země Evropy využívají. My v ČR nikoli.
Do advokátních úschov vloží občané ČR ročně obrovskou sumu – cca 400 miliard korun.
Jsou to právě tyto peníze „navíc“ (úroky), které mohly řešit od zavedení advokátních úschov v roce 1996, možné excesy okolo advokátních úspor. Nestalo se. Co je ale opravdu neospravedlnitelné je, že toto řešení nenavrhlo ministerstvo nebo nenapadlo nikoho ze zákonodárců, když se připravovala novela zákona o advokacii, která byla schválena v roce 2025.
Přitom v zemích Evropy jsou úroky (buď celé jako ve Francii, nebo část z nich popř. jako mikro-úroky) právě řešením jejich garančních fondů nebo nadací.
Abychom si ukázali, jak mohlo řešení pro ČR vypadat, podívejme se na odhad finančního potenciálu:
Počet úschov ročně ~60 000
Průměrná výše úschovy ~7 mil. Kč
Celkový objem úschov v systému ~420 mld. Kč
Průměrná doba trvání úschovy 2–3 měsíce
Průměrný roční úrok (2024–2025) 4 % p.a.
Roční úrok z 420 mld. Kč = ~16,8 mld. Kč (pokud by byly uložené celý rok). Reálně (při průměrné době úschovy 3 měsíce) ~4,2 mld. Kč úroků ročně.
Pokud by se využily v rámci řešení mikro-úroky, jednalo by se o 10-20 % z celkových úroků, které by šly do fondu. Fond by získal: cca 800+ milionů Kč ročně – bez jediného poplatku od klienta.
To by plně nahradilo 500 Kč odvod advokátů (kteří si tyto peníze stejně vyberou od klientů v navýšeném poplatku), naplnilo by GF velmi rychle, mohl by se rušit nesmyslný a nízký současný strop garančního fondu (150 mil. Kč) a ještě by se až 100 % mohly platit ex-offo obhajoby a ušetřit významné finance ze státního rozpočtu.
Zároveň by se postupně mohli vyplatit i poškození z let předchozích, kteří se ani soudně svých peněz od zlodějů-advokátů nedomohli.
ČR je země, kde úroky z úschov nejsou systémově řešené ani využité. Je opravdu nepochopitelné, proč MSpr a zákonodárci nepoužijí jako řešení to, co v zemích západní Evropy řeší z pohledu občanů kvalitně a férově.
Advokátní úschovy v ČR: systémová rizika, kauzy, garanční fond a opomenuté úroky
Analytická studie (pracovní verze) – listopad 2025.
