je bývalý český politik. Byl jedním z hlavních představitelů a organizátorů studentského hnutí, které se podílelo na rozpadu komunistického režimu v Československu v roce 1989. V roce 1987 se podílel na vzniku studentského časopisu Kavárna A. F. F. A. a stal se jejím šéfredaktorem. Redakční základnu tvořili studenti, kteří se později zásadně podíleli na studentských demonstracích a stávkách. Na jaře 1989 spoluzakládal Studentské tiskové a informační středisko (STIS). V listopadu 1990 byl spoluautorem manifestu studentských lídrů z roku 1989 (Ukradená revoluce). Autoři v něm poukázali na to, že cíle sametové revoluce nebyly naplněny (vyrovnání se s komunistickou minulostí). K desátému výročí spolusignoval další z manifestů – Děkujeme, odejděte! V něm bývalí studentští lídři obvinili V. Klause a M. Zemana ze zpronevěry ideálů roku 1989 a vyzvali je, aby odešli z politického života. V letech 1998 až 2009 byl zastupitelem městské části Praha 1. V roce 2002 byl zvolen do Senátu (nezávislý za stranu Cesta změny). V červnu 2004 zde uspořádal veřejné slyšení na téma odbojové skupiny bratří Mašínů. Výsledkem bylo doporučení prezidentu republiky, aby žijící členové této skupiny dostali za svůj odboj proti komunistické diktatuře státní vyznamenání. Senát pak skupinu nominoval opakovaně. Ve spolupráci s Jaromírem Štětinou inicioval dvakrát (2005 a 2007) přijetí zákazu propagace komunismu. V roce 2008 uspořádal s europoslankyní J. Hybáškovou dvoudenní konferenci Svědomí Evropy a komunismus – výstupem bylo založení mezinárodní Platformy evropské paměti a svědomí. Ve stejném roce konstatoval neutěšený stav české justice, jehož příčinou je mj. neúměrný počet soudců – bývalých členů KSČ. V roce 2010 se odstěhoval z Prahy, žije na Vysočině.
Jaromír Štětina
(* 6. dubna 1943 Praha)
je český novinář, spisovatel a politik. Nejvíce je znám jako válečný reportér z oblastí bývalého Sovětského svazu a jako bojovník za zákaz komunismu. V letech 1970–1999 uspořádal přibližně dvacet pět přírodovědných a sportovních výprav na Sibiř a do asijských zemí. Koncem roku 1989 se v Praze stal spoluzakladatelem Syndikátu novinářů. V roce 1992 zakládá Nadaci Lidových novin, stává se jejím prvním ředitelem – v letech 1993–1994 dělá šéfredaktora LN. V roce 1994 zakládá soukromou novinářskou agenturu Epicentrum, v letech 1994–2004 je šéfredaktorem této agentury. Jako reportér se specializuje na válečné konflikty v Evropě, Asii a Africe. Je spoluzakladatelem humanitární společnosti Člověk v tísni. Za svou práci novináře a spisovatele obdržel v roce 1997 Cenu Ferdinanda Peroutky. V roce 2004 se stal (jako nestraník) členem Senátu za Stranu zelených. V roce 2010 mandát senátora obhájil (nestraník za TOP 09 a hnutí STAN). Spolu se senátorem Martinem Mejstříkem se snažil prosadit novelu trestního zákona, která by zakazovala propagovat komunismus (podobně, jako nacismus). V roce 2014 se stal poslancem Evropského parlamentu za TOP 09 a STAN. Zde se zabýval především děním v zemích bývalého Východního bloku. Počínaje rokem 2014 se hojně zajímal o dění na Ukrajině, kam také několikrát z vlastní iniciativy vycestoval. V srpnu 2014 v rozhovoru pro Radiožurnál označil Rusko za říši zla. Jaromír Štětina aktivně podpořil usnesení Evropského parlamentu, které označuje zapojení Ruska do ozbrojeného konfliktu na Ukrajině, anexi Krymu a porušování územní celistvosti Gruzie za úmyslné porušování demokratických zásad a základních hodnot a mezinárodního práva. Jaromír Štětina žije v Praze.
